V Rotterdamu se neprodané ovoce mění na umělou kůži
Zakladatelé firmy Fruitleather Rotterdam přišli se skvělou myšlenkou, jak neprodané ovoce přeměnit na veganskou kůži.
Nizozemskou společnost Fruitleather Rotterdam založili Koen Meerkerk a Hugo de Boon, dva mladí designéři a absolventi Akademie Willema de Kooninga v Rotterdamu. Snaží se vytvořit hodnotu z věcí, které jiní považují za nepoužitelné, problémy řeší konstruktérským přístupem a pracují na základě principů cirkulární ekonomiky.
Co bylo prvním problémem, který si Koen a Hugo uvědomili?
Mrhání potravinami, jehož svědky bývali na náměstí Binnenrotte na rotterdamském trhu konaném několikrát týdně. Jejich odpovědí bylo využít neprodané ovoce na výrobu trvanlivého materiálu se vzhledem kůže – dostatečně pevného na výrobu bot, koženého zboží a nábytku. Surovin rozhodně nemají nedostatek, jelikož až třetina potravin určených pro lidskou spotřebu se promrhá.
Na vrcholu žebříčku je ovoce a zelenina. Podle firmy Fruitleather Rotterdam se na cestě z pole na talíř vyhodí 45 % veškerého světového ovoce (ovoce a zelenina navíc představují 24 % potravin, které do odpadu vyhazují domácnosti a malé podniky). Tento odpad vzniká z několika důvodů, mimo jiné proto, že velké množství ovoce a zeleniny – „ošklivé“ kousky, které nesplňují kritéria na velikost a tvar – farmáři a distributoři vyřazují, takže se do regálů v supermarketech ani nedostanou. Vedle plýtvání potravinami jsou zde také etické a ekologické problémy spojené s produkcí přírodní kůže. Podle organizace PETA a dalších iniciativ prosazujících práva zvířat se každý rok kvůli kůži porazí na světě miliarda zvířat. Jejich chov přispívá k odlesňování a zpracování kůže nejen způsobuje značné znečištění, ale spotřebovává také velké množství zdrojů.
Kabelka z manga
Společnost Fruitleather Rotterdam řeší problém plýtvání potravinami a snižuje dopady výroby přírodní kůže na životní prostředí tak, že vyvíjí ekologicky šetrný proces výroby „ovocné kůže“ z neprodaného ovoce, které odebírá od nizozemských distributorů. Ovoce se nejprve zbaví semen a rozdrtí, poté se povaří, aby v něm nezůstaly bakterie a nezačalo hnít. Ovocná „polévka“ se pak rozprostře do tenké vrstvy a nechá vyschnout. Tak vznikají pláty materiálu, který se podobně jako opravdová kůže snadno obrábí, stříhá, šije, potiskuje či opatřuje povrchovou vrstvou. Koen Meerkerk a Hugo de Boon se připojili k inkubátoru start-upových firem fungujících na principech cirkulární ekonomiky BlueCity v Rotterdamu, kde pracují na zdokonalování svého materiálu tak, aby byl dostatečně pevný pro využití v módním a nábytkářském průmyslu. Jedním z prvních předmětů vyrobených z ovocné kůže byla krásná kabelka z manga!
