Slapská přehrada nikdy neomrzí!
Vé své době unikátní vodní dílo se špičkovou elektrárnou, Slapská přehrada, byla slavnostně otevřena před 65 lety, 7. listopadu 1954.
Přehrada byla první velkou stavbou Vltavské kaskády po druhé světové válce a její realizace trvala pět let. Z české krajiny tehdy definitivně zmizel jeden z největších přírodních klenotů, Svatojánské proudy na řece Vltavě.
Hlavním důvodem výstavby díla byla výroba elektrické energie. Při projektování se ale tak trochu počítalo i s tím, že přehrada přispěje k protipovodňové ochraně území kolem dolního toku Vltavy, což se potvrdilo při napouštění v červenci 1954, kdy zachránila Prahu před povodní, dále pak i v srpnu 2002.
Slapská přehradní nádrž je dlouhá 44 kilometrů, zaujímá plochu 11,6 hektaru a obsahuje 270 milionů metrů krychlových vody. Koruna hráze je pak dlouhá 260 metrů, ční 67,5 metru nad základy a má čtyři přelivná pole. V patě přehradního tělesa je umístěna elektrárna s výkonem 144 megawattů. Současná vodní hladina je přitom o 35 metrů výše než bylo původní koryto Vltavy.
Dnes je šestá nejobjemnější přehrada v České republice vyhledávaným místem k rekreaci, sportu, zábavě a nabízí také nespočet krásných přírodních zákoutí.
V létě jsou samozřejmě hojně navštěvovány břehy Slapské přehrady, kde jsou krásné pláže vhodné ke koupání a vodním sportům. Nyní, na podzim, se můžeme vydat třeba po “Naučné stezce Svatojánské proudy”.
Naučná stezka je pozoruhodná, ale obtížně schůdná 8 km dlouhá cesta po úbočí svahu - vysoko nad vodní hladinou Vltavy, mezi hrázemi vodních nádrží Slapy a Štěchovice. Její název odkazuje na místa, dávno skrytá pod hladinou. Na stezce je 12 informačních zastávek, které upozorňují na zdejší přírodní zajímavosti, hlavním zaměřením stezky je botanika, zoologie, ekologie a informace o voroplavbě a přehradách.
Naučná stezka je určena jen pěším návštěvníkům. Jedná se o náročný terén, nevhodný pro cyklisty.
Cestu můžete začít ze strany od Štěchovic i od Slapské přehrady. Auto můžete zaparkovat na koncovém bodu a zpět se vrátit autobusem č.390. Pokud vyjdete z Nových Třebenic, půjdete po zelené turistické značce k modré trase východně od hráze Slapské přehrady a dále po modré do Štěchovic.
Zastavení na naučné stezce
- Popis přehrad a Vltavského kaňonu
- Jedle a dravci
- Naše zvěř
- Ochrana přírody
- Voroplavba
- Osada Ztracenka a osada Svatojánské proudy
- Osada Ztracenka
- Na výsluní
- Suťová pole
- Voda a fauna
- Les a ptáci
- Vltavský kaňon
Svatojánské proudy
- úsek Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy, kde řeka protékala hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Svatojánské proudy byly obávanou překážkou pro voraře, plavbu komplikovala četná skaliska. V 17. století byla kromě jiných úprav odstřelena část skaliska Sedlo (nacházejícího se na začátku úseku, poblíž dnešní hráze Slapů), na zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup, pojmenovaný podle císaře, který úpravu nařídil. 1889 vyznačil čerstvě založený Klub českých turistů ze Štěchovic ke Svatojánským proudům svou první českou turistickou značenou trasu. Ve 20. století se oblast stala vyhledávanou turistickou lokalitou, vznikaly zde trampské osady (např. Ztracená naděje) a zařízení pro cestovní ruch, provozovaly se turistické plavby po řece. Svatojánské proudy byly zatopeny po výstavbě štěchovického vodního díla, menší zbylá část byla o několik let později zatopena nádrží Slapy, pod jejíž hráz byla přemístěna socha a Ferdinandův sloup.
