Víte, co byly „akvadukty“?

Slyšeli jste už někdy slovo „akvadukt“? Možná z něj poznáte, že základem je slovo akva (aqua), tedy latinsky voda. Co měly tedy tyto stavby společného s vodou? Šlo o předchůdce dnešních vodovodů.

Akvadukty jsou úctyhodná stavební díla. Představit si je můžete jako velké kamenné koryto, shora zakryté dřevěnými fošnami nebo kamennými deskami. Ty nejznámější a nejzachovalejší se nacházejí především na území starověké Římské říše, která se v době své největší slávy, před 2000 lety, rozprostírala na území jižní a západní Evropy, v části Asie a v severní Africe. Stejný nebo podobný princip přemísťování vody se sice používal i jinde na světě, římské akvadukty však dosáhly největšího věhlasu.

Velké město = velká spotřeba

Ve velkých městech, kde žilo mnoho obyvatel, bývala nezřídka nouze o vodu. Řeky v těchto městech byly obvykle silně znečištěné a jejich vodami se šířily nemoci, bylo tedy třeba dovést vodu z čistých a nezávadných zdrojů v horách. V době Římské říše vzkvétala péče o tělo a hygienu, budovaly se lázně a bohatší občané měli své koupele přímo v domech, hojně se také budovaly fontány pro zpříjemnění klimatu ve městech. Spotřeba vody byla tedy velká, ale kde ji brát? Prameny se nacházely daleko v horách a místní zdroje nedostačovaly.

Dnes bychom bez problémů vybudovali podzemní vodovod a vodu vytlačili pomocí čerpadel i do kopce. Tehdy to však možné nebylo. Přesto důmyslní římští stavitelé dokázali najít způsob, jak vodu samospádem a na velkou vzdálenost a ve složitém terénu přesunout.

Stavební umění Římanů

Základem správného fungování byl neustálý mírný sklon, díky němuž na vodu působila gravitace a ta sama tekla. Když akvadukt začínal u horského pramene ve vhodné nadmořské výšce, dotekla voda i desítky kilometrů daleko. Cestou však bylo potřeba překonat hory či hluboká údolí. Pokud to šlo, akvadukt se hoře vyhnul, případně se mírně zahloubil. V případě údolí byly budovány i několikapatrové kamenné mosty, na jejichž vrcholu se nacházelo koryto s vodou. Právě tyto mosty jsou pro svou krásu a dechberoucí technickou dokonalost nejvíce obdivovány. Občas si však nebylo možné pomoci ani mostem a potom přišel na řadu sifon, což byla velká trubka s nádržemi na obou jejích koncích v různých nadmořských výškách. O fungování tohoto zařízení, které se pro různé účely používá dodnes, si něco povíme v jiném článku.

Když si uvědomíme, že starověkým stavitelům chyběly všemožné technické a stavební vychytávky, které se dnes běžně používají, je opravdu obdivuhodné, že před tisíci lety dokázali postavit tak skvělé stavby.

Nejznámější římské akvadukty:

Aqua Appia – přes 16 km dlouhý akvadukt přiváděl vodu do středu Říma. Město bylo postupem času napájeno z několika dalších akvaduktů, tento je však nejstarší, jeho pozůstatky najdeme v Římě dodnes
Pont du Gard – přiváděl vodu z 50 km vzdáleného zdroje do města Nimes, dnes se nachází na území Francie, později sloužila jeho část i jako most pro dopravu, dnes je zařazen mezi památky UNESCO.
Akvadukt v Segovii – dnes leží na území Španělska, přiváděl vodu z 15 km vzdálené řeky, také je součástí dědictví UNESCO.
Akvadukt Valente – pozůstatky původně přes 250 km dlouhého vodního přivaděče se nacházejí na území dnešního Turecka, vodu přiváděl do Konstantinopole (dnešního Istanbulu)

Akvadukty na území ČR:

I v České republice najdeme několik akvaduktů, jde ale o mnohem mladší díla, než v případě římských staveb. Ani zdaleka nedosahují takové velikosti a délky, ale pro představu o tom, jak akvadukt funguje, si je můžeme vyjmenovat a pokud budete mít možnost, zajděte se na ně podívat.

Akvadukt v Lednickém parku – napodobenina římského akvaduktu je součástí zámeckého parku, původně sloužil jako součást rozvodů vody pro zavlažování parku, byl zakončen vodopádem, v běžném provozu byl naposledy v r. 1926, v současné době bývá občas v letním období v provozu jako atrakce pro turisty.
Sezemické akvadukty u Pardubic – jde o dva mostky pro vodu vybudované na konci 19. století, každý sloužil jinému účelu
Malé akvadukty také často najdeme na uměle zbudovaných kanálech jako je třeboňská Zlatá stoka nebo Schwarzenberský kanál ale další podobná technická díla.

Zdroj: vodnistrazci.cz