Pražští vodohospodáři přeměňují trávníky na krásné květnaté louky

Pražští vodohospodáři přeměňují trávníky na krásné květnaté louky

Před devíti lety začala společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) přetvářet vodárenské areály na malé přírodní ráje. Výsledek předčil očekávání.

Zeleň ve městech zmírňuje nežádoucí přehřívání, podporuje zvlhčování vzduchu, snižuje prašnost. A pokud je správně vybrána, podporuje i přírodní rozmanitost.

PVK jsou součástí skupiny Veolia, pro kterou je ochrana a obnova přírodní rozmanitosti jedním z klíčových závazků. Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo přes 50 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována.

Jeden milion metrů čtverečních zelených ploch

V posledních letech se hodně píše o zelených střechách na městských budovách. Nejde ale o novinku. První zelené střechy začali pražští vodohospodáři budovat už před desítkami let a dnes je podobných areálů v hlavním městě dokonce několik desítek. Ve vodárenských areálech v Praze a Káraném najdeme téměř jeden milion čtverečních metrů zelených ploch. Jde převážně o vodojemy, které vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení. Na rozdíl od městských parků tak může být senoseč přizpůsobena líhnutí motýlů či odložena z důvodu sucha.

Zelené střechy se vodohospodářům osvědčily, a tak ve spolupráci s ČSOP začali před devíti lety budovat květnaté louky, nová útočiště pro živočichy a později také obnovovat medonosné dřeviny.

Biodiverzita může šetřit náklady

PVK ve svých provozech prosazují ekologické postupy údržby zelených ploch včetně ústupu od využívání pesticidů (herbicidů, fungicidů, insekticidů a biocidů). Metody péče o zelené plochy mají významný vliv na ekosystémy a biodiverzitu.

Mezi laickou i odbornou veřejností je velmi známá například květnatá louka na pražském vodojemu Flora. Málo už se ale ví, že porosty složené z místních druhů a ekotypů rostlin jsou nejen krásné, ale i odolné vůči výkyvům klimatu a mají nižší produkci biomasy. Za jejich údržbu tak vodohospodáři v dlouhodobém horizontu zaplatí méně než u standardních travnatých porostů.

„Areál na Floře posloužil jako plocha pro testování té nejvhodnější metodiky údržby. Během posledních tří let byly zjišťovány ideální termíny a výšky seče, velikosti ploch pro mozaikovou seč atp. Výsledkem je postup, který bude aplikován v dalších areálech PVK s biodiverzitními trávníky,“ informuje Pavel Procházka, jenž je zodpovědný za projekt biodiverzity v PVK.

Dosud pražští vodohospodáři postupně zřídili květnaté louky na vodojemech Lhotka, Ovčín, Prosek, Modřany Sever II, na Zelené Lišce, Kvestorská a dalších. Celkem se starají o téměř pět hektarů květnatých luk.

„Věřím, že jsme na správné cestě k dlouhodobé udržitelnosti. Ve spolupráci s ochránci přírody jsme našli způsob, jak ve vodárenských areálech podporovat přírodní rozmanitost, ekologicky udržovat zelené plochy a současně snížit náklady na údržbu areálů,“ zdůrazňuje Petr Mrkos, generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.

Podporovat biodiverzitu se vodohospodářům vyplácí. Nižší náklady na údržbu areálu kompenzují vstupní náklady na přeměnu travnatých porostů, nákup robotických sekaček i doplňkovou výsadbu dřevin. Návratnost nákladů se pohybuje mezi třemi až pěti lety.

Jak je to možné? Standardní travnaté plochy ve vodárenských areálech totiž vyžadovaly pravidelnou strojní údržbu. Oproti tomu květnaté louky je možné sekat jen dvakrát ročně (dle aktuálních průměrných teplot a srážek) a náklady se tím významně sníží (navíc dojde k omezení hluku a vzniká méně zeleného odpadu).

Bez pesticidů a herbicidů

PVK se podobně jako další společnosti ze skupiny Veolia zavázaly, že přestanou ve všech svých provozech používat v rámci údržby areálů pesticidy. Tento závazek už PVK plní. V dnešní době již sto procent provozů pesticidy nepoužívá.

Zkušenosti vodohospodářů ukazují, že mechanické a manuální metody odstranění nežádoucích invazních druhů rostlin jsou často účinnější než chemické ošetření.

V dlouhodobém horizontu může navíc dojít ke snížení nákladů, protože ekologické metody údržby vyžadují méně zásahů – omezuje se sečení či jsou vybrané plochy ponechány ladem.

Účinné je také omezení časově náročných aktivit, například pletí. S minimálními náklady poslouží drcený odpad po prořezu, ořezu i sečení například k mulčování – sníží tak frekvenci pletí a obohatí půdu.

Hospodaření bez pesticidů má i další pozitivní přínosy. Dochází k přirozenému zlepšení stavu rostlin. Celkově zdravější rostliny pak není třeba tolik ošetřovat. Dojde k návratu opylovačů a k jejich normálnímu chování. A není ohroženo ani zdraví pracovníků, kteří mají údržbu zelených ploch na starosti. V neposlední řadě se zlepší kvalita vody ve zdrojích.

Hmyzí domečky, budky pro ptáky, loggery

Péčí o krásné louky ale podpora biodiverzity v PVK nekončí V minulých letech vodohospodáři instalovali na více než 50 místech hmyzí domečky, budky pro ptáky či loggery (útočiště pro hmyz v dutinách stromů nebo odumřelém dřevě). Ve vodárně Káraný byla instalována trvalá deponie biomasy, kamenné valy a také budky pro poštolky.

Praha – hlavní město medu

V české krajině znatelně ubývá hmyz. Tou nejdůležitější skupinou jsou opylovači, především z řádu blanokřídlých. Mezi ně patří nejvýkonnější opylovači – včely a čmeláci.

Možná vás to překvapí, ale hlavní město je ideálním prostředím pro umístění úlů. Včely v parcích, na zahrádkách, ale i na hřbitovech nacházejí dostatek kvetoucích rostlin pro sběr nektaru, pylu i rostlinného oleje. V posledních letech také roste zájem firem a drobní včelaři umísťují své úly na střechy kanceláří či provozů.

Pražské vodovody a kanalizace v této snaze nezůstaly pozadu. Před několika lety ve spolupráci s včelaři umístili v rámci vodárenských areálů první desítku úlů. A na podzim loňského roku zazimovali už úctyhodných 125 včelstev v devíti vodárenských areálech (Flora, Lhotka, Havlín, Prosek, Modřany – Kamýk, Bruska, Vypich, Zálesí a Kozinec). Další rozšiřování bude pokračovat i v letošním roce.

Včely nejsou jedinými opylovači, proto PVK zřizují v areálech také loggery (útočiště pro hmyz s postupně tlejícím dřevem) a hmyzí „hotely“.

Díky partnerům

Pražské vodovody a kanalizace se podpoře biodiverzity v Praze věnují již desítky let. Přeměnit rozsáhlé areály v malé přírodní ráje by se ale nemohlo podařit bez pomoci partnerů. Magistrát hlavního města Praha zdarma poskytl regionální osivo „pražská směs“. Poděkování patří také Českému svazu ochrany přírody, který zpracoval ekologické audity vybraných areálů a pomohl realizovat vzorový biotop na vodojemu Flora. Česká zemědělská univerzita připravila potřebné průzkumy (základní botanický, dendrologický a pedologický) i detailní fytocenologické snímkování.

A Praha by se určitě nestala hlavním městem medu bez spolupráce s profesionálními včelaři. Díky ní se pražský med v hodnocení pravidelně umísťuje na předních místech.