GreenUp: Veolia pomáhá s ekologickou transformací
Nový strategický program skupiny Veolia s názvem GreenUp na roky 2024-2027 má za cíl urychlit ekologickou transformaci a investovat do inovací zajišťujících udržitelnou budoucnost. Klíčovými oblastmi jsou dekarbonizace, vodárenské a čistírenské technologie a zpracování odpadů.
„Ekologické povědomí je nyní třeba zaměřit na účinná opatření, která chrání, a nikoli trestají, která sladí ekonomiku s ekologií a lidské zdraví s životním prostředím. To je hlavní myšlenka našeho nového strategického programu GreenUp,“ říká Estelle Brachlianoff, generální ředitelka Veolie.
Do roku 2030 dekarbonizace
V Česku se Veolia zavázala k přechodu k čistším palivům a úplnému odchodu od uhlí do roku 2030. Celkové investice na dekarbonizaci za celou dekádu vyjdou až na 20 miliard korun. Příkladem jde Elektrárna Kolín, která v dubnu 2024 přestala po 93 letech spalovat uhlí. V loňském roce dokončila přestavbu uhelného kotle na spalování biomasy a nyní má úspěšně za sebou zkušební provoz a finalizuje zefektivnění logistiky paliva.
„Po zvážení všech možností jsme se rozhodli dekarbonizaci elektrárny řešit přestavbou uhelného kotle na využívání biomasy. Hlavním palivem pro výrobu tepla a elektřiny v Kolíně tak bude obnovitelný zdroj energie. Všechny technologie byly dokončeny a proběhlo jejich testování a seřizování. Je to pro nás významný milník, v nové topné sezóně už pojedeme bez uhlí,“uvedl Martin Brůha, ředitel Regionu Čechy skupiny Veolia Energie.
Dekarbonizace jde ruku v ruce s úsporami energií. Jednou z nedávných realizací skupiny Veolia je jeden z největších projektů garantovaných úspor v České republice. Psychiatrická nemocnice Bohnice díky tomu spotřebuje o 30 % méně energie a ušetří téměř 15 milionů korun ročně.
Veolia umožní do roku 2027 eliminovat 18 milionů tun emisí CO2, zachovat 1,5 miliardy m3 vody a zpracovat 10 milionů tun nebezpečných odpadů.
Energetická soběstačnost vodáren
Ekologická transformace pobíhá i ve vodárenské divizi. Bioplyn, který přirozeně vzniká během procesu čistění odpadních vod je možné vyčistit až na biometan, který je považován za obnovitelný zdroj energie a je jedním ze základů pro dekarbonizaci energetiky a dopravy. V Praze na Ústřední čistírně odpadních vod už taková biometanová stanice s funguje od loňského roku, celková produkce bioplynu je zde téměř 17 milionů m3 ročně. Takto vyrobený biometan je v současnosti vtláčen do pražské plynovodní sítě, v budoucnosti by mohl sloužit jako palivo městských vozů.
Probíhá také instalace fotovoltaických elektráren na střechy vodárenských objektů. Například v Praze letos Veolia instaluje 16 FVE s celkovým výkonem až 2200 kWp. Plán do roku 2030 pak počítá s instalací celkem 74 FVE, kdy by úspora za elektřinu mohla vzrůst na cca sto milionů korun. „To představuje třetinu ročních nákladů na elektrickou energii. To se už samozřejmě promítne do ceny vodného a stočného,“ říká Petr Mrkos, ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.
V Praze letos Veolia instaluje 16 FVE s celkovým výkonem až 2200 kWp. Plán do roku 2030 počítá s instalací 74 FVE a úsporou cca sto milionů korun.
Cesta k nulovému skládkování
Velkým ekologickým tématem jsou odpady a jejich recyklace. Společnost Recovera ze skupiny Veolia disponuje recyklačními technologiemi, kde přeměňuje odpadní plasty na regranulát pro opětovné využití. Z regranulátu se vyrábí fólie, ochranné lišty, potrubí či plastové pytle na odpad, které například najdete každoročně na akci Ukliďme Česko. „Ročně zrecyklujeme tisíce tun odpadního plastu. Fólie z vyrobeného regranulátu by pro představu pokryla 20 tisíc fotbalových hřišť,“ přibližuje jednu z aktivit Recovery její generální ředitel Mojmír Zálešák.
Česká republika se blíží výraznému omezení skládkování v roce 2030, i na tuto výzvu už je Recovera s mnohými zákazníky připravena. Příkladem je společnost Wistron, evropská jednička ve výrobě serverů. Žádný odpad, který v budoucnu Wistron InfoComm (Czech) s.r.o vyprodukuje, nepůjde na skládku, ale naopak veškeré odpady budou využity buď materiálově, nebo energeticky
Foto: Tomáš Novák
