Plešné a Prášilské jezero
Dalšími jezery ledovcového původu, které i na podzim stojí za to navštívit, jsou Plešné a Prášilské jezero.
Plešné jezero leží uprostřed nádherných lesů na úpatí hory Plechý v nadmořské výšce 1089 m. Jeho rozloha je 7,5 ha a hloubka okolo 18 m. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. Jako na jediné šumavské lokalitě se na jezeře vyskytuje vzácná vodní rostlina šidlatka ostnovýtrusá.
Zajímavý název mělo jezero dříve, říkalo se mu Balvanité, protože za nízkého stavu hladiny vyčnívaly z jezerní hladiny balvany.
Vysoko nad jezerem, na vysoké skalní stěně stojí památník spisovatele Adalberta Stiftera, který je také nazýván básníkem Šumavy. Z vrcholu této skalní stěny je překrásný výhled na celé jezero a okolní horskou krajinu.
V oblasti kolem jezera panují jedny z nejvíce extrémních povětrnostních podmínek v naší republice. Průměrná roční teplota zde dosahuje 3 stupňů, ročně spadne 1400 až 1700 mm srážek a sněhová pokrývka dosahuje až 2,5 metrů.
Přístup k jezeru je možný po trase modré a zelené značky z Nové Pece (asi 10 km) nebo po zelené z osady Jelení (asi 7 km). Z vrcholku Plechého vede k jezeru trasa žluté značky (asi 2 km).
V minulosti byl z tohoto jezera napájen Schwarzenberský plavební kanál. Jde o vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera. Celková délka kanálu je 44 km, v současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami.
Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras. V oblasti, kde protéká tunelem u obce Jelení, je krátká část nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky.
Medvědí stezka je významná turistická značená trasa na Šumavě. Je dlouhá 14 km a v roce 1967 byla vyznačena jako nejstarší naučná stezka v jižních Čechách a druhá nejstarší v Česku.
K největším zajímavostem stezky patří Medvědí kámen (Bärenstein), tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary z pleknštejnské žuly. Stezka je přístupná celoročně a je určena výhradně pro pěší návštěvníky. Když napadne sníh, je část od Jeleních Vrchů do Černého Kříže sjízdná na běžkách.
Prášilské jezero leží v severovýchodním úbočí Polední hory, na Kochánovských pláních, vzdáleno necelých 4,5 km od obce Prášily, v nadmořské výšce 1080 m. Jeho rozloha je 3,7 ha a hloubka je okolo 15 m. Hlavním přítokem vody do jezera je potok, který pramení na svahu Poledníka. Odvodňováno je Jezerním potokem tekoucím do Křemelné. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.
Na břehu (hrázi) Prášilského jezera stojí kamenný památník na upomínku studenta Ottokara Kareise, který podcenil hloubku jezera a v roce 1927 se v něm utopil. Díky své vysoké kyselosti je Prášilské jezero od 70. let bez ryb.
K Prášilskému jezeru se nejlépe dostanete po červené značce přímo z Prášil. Cesta je dlouhá 5 km a vede skrz smrkové porosty přírodní rezervací. Odtud se dá vystoupat k rozhledně na vrchol Poledníku.
Nad Prášilským jezerem nabízí nejkrásnější výhled na celou Šumavu rozhledna Poledník.
Po neobvykle širokém schodišti můžete vystoupat do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie s výstavami prací na téma šumavské přírody. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy je opravdovým zážitkem. Jako na dlani jsou vidět nejvyšší šumavské vrcholy například Velký Javor, Malý a Velký Roklan nebo Boubín, často bývají vidět i Alpy.
Vedle věže byl vybudován srub s občerstvením a zastřešené turistické odpočívadlo.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Medvědí_stezka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenberský_plavební_kanál
