Krása norských fjordů a Bergen, město dešťů
Cestování je zatím stále omezené, tak se můžeme alespoň podívat na zábavný a poznávací cestopis, který najdete na webu České televize. Nás tentokrát zaujal pořad o norských fjordech a starobylém městě Bergen, kde prší tak často, že zde svého času dokonce fungovaly „deštníkomaty“.
Fjordy chráněné UNESCEM jsou symbolem krásy tradičního Norska a místy, kde se čas pohybuje vlastním tempem. Po celém pobřeží země je více než tisíc fjordů.
Fjordy připomínají modrá jezera, ale sestávají ze slané vody. Jsou to vlastně prodloužená ramena moří, často dosahující do hlubokého vnitrozemí, s majestátními útesy po obou stranách. Přestože jsou fjordy často propletené a lze jezdit od jednoho k druhému či zpět do moře, jejich návštěva vám může přivodit pocit, že jste se ocitli kdesi v osamělém vesmíru.
Fjordy bývají označovány za „vlastní umělecké dílo přírody“, které vzniklo, když ledovce ustoupily a mořská voda zatopila údolí ve tvaru U. Fjordy západního Norska, jejichž příkladnými zástupci jsou Nærøyfjord a Geirangerfjord, získaly v roce 2005 status světového dědictví UNESCO. Svůj podíl na tom má jejich výjimečná přírodní krása, pocházející z úzkých a strmých stěn krystalických skal, které se zvedají z moře až do výše 1400 m a dosahují 500 m pod hladinu. Dokonalé stěny fjordů se chlubí četnými vodopády, zatímco volně tekoucí řeky procházejí jejich lesy do ledovcových jezer a drsných hor. Roku 2006 společnost National Geographic sestavila skupinu odborníků, kteří odměňují nejoblíbenější místa světového dědictví. Norské fjordy zvítězily, a porazily tak mj. egyptské pyramidy, Grand Canyon, Angkor Wat či Machu Picchu. Díky teplému Golfskému proudu mají mírné klima a zůstávají prakticky bez ledu. Plavou v nich tuleni, sviňuchy a různé ryby, zatímco v oblacích nad nimi poletují orli.
Místní obyvatelé říkají: "Kdybyste nevěděli, kde je na světě ráj, tak je to tady – všude kolem". I když pobřeží hluboce zaříznutých zálivů dodnes vypadá, jako by se po staletí nijak nezměnilo, a lidé zde žijí v těsné pospolitosti s nádherou přírodních scenérií, do přírodní kulisy se přeci jen čím dál tím více zavrtávají civilizační vymoženosti. To v případě Laerdalského tunelu (24,5 km), nejdelšího silničního tunelu na světě, platí doslova. Na jednom z jeho konců leží starobylé město Bergen, kde prší tak často, že zde svého času dokonce fungovaly „deštníkomaty“. Bergen je údajně město s největším počtem srážek v Evropě. Prý zde prší až dvě třetiny dní v roce. Stačí ale jen popojet o kousek dál do nejjižnějšího cípu Norska a člověk má pocit, že se ocitl na skutečné riviéře. Za zdejší písčité pláže lemované palmami a příjemnou teplotu vody skandinávská země vděčí teplému Golfskému proudu.
Více se dozvíte v pořadu, který najdete na webu České televize
