Zajímavosti z pražských kanálů

Už si neumíme představit domov bez koupelny a splachovací toalety. Opláchneme se, použijeme WC, umyjeme nádobí... ale co se potom děje se špinavou vodou? V Praze se o odpadní vody starají odborníci ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace a ti dobře vědí, kudy v Praze tato špinavá voda odtéká a kam směřuje.

Pod celou Prahou se rozkládá rozsáhlá síť kanálů neboli stok, kterými odtéká odpadní voda z našich domácností. Pomocí kanalizačních přípojek jsou na kanalizaci napojeny obytné domy, ale i školy, obchody nebo firmy, a proto je v podzemí mnoho stovek kilometrů potrubí. Jen v Praze je pod zemí více než 4 500 km kanalizačního potrubí. Pokud si tuto vzdálenost neumíte představit, tak je to asi jako cesta do španělského hlavního města Madridu a zpět. A všechny tyto kanály vedou do čistíren odpadních vod. Největší je Ústřední čistírna odpadních vod (dále ÚČOV) na Trojském ostrově v Bubenči, ale kromě ní je v Praze ještě 20 tzv. pobočných čistíren, které lze najít na okrajích Prahy, namátkou třeba v Kolovratech, Horních Počernicích, Kbelích, Uhříněvsi...

K tomu, aby se odpadní voda dostala až do čistírny, jsou vedle kanalizačního potrubí určeny čerpací stanice a jiná kanalizační zařízení. V Praze je 331 čerpacích stanic, cca 54 000 vstupních šachet, 132 odlehčovacích komor, 230 výpustí do vodotečí, 19 shybek, 15 podzemních retenčních nádrží. Možná si neumíte představit, k čemu všechna tato zařízení slouží, ale jsou zde vyjmenovaná proto, abyste si uvědomili, jak složitá je cesta odpadní vody z domácnosti do čistírny a po vyčištění zpět do řeky.

Pražská kanalizační „nej“

Nejstarší a architektonicky nejcennější kmenová stoka "A" je stavěna z dvakrát pálených glazovaných cihel; vede od Staroměstského náměstí, pod Pařížskou ulicí ke shybkové komoře u Čechova mostu, pod Vltavou a dále tunelem pod Letnou do kanalizační čistírny.
Nejdelší stoka "P" měří 7 km a vede z Jihozápadního Města k železničnímu mostu na Smíchově, kde se spojuje se stokou "K".
Nejširší stoka "K" má průměr 3,6 m.
Nejhlubší stoka vede z Barrandova do Hlubočep, kde překonává 63 m převýšení.
Nejpomalejší proud splašků je ve stoce pod Strakonickou ulicí.
Nejstudenější stoka je také pod Strakonickou ulicí - má teplotu kolem 7 stupňů Celsia.
Nejdelší zaklenutý potok je Motolský, v podzemí vede skoro 6 km.

Kmenové stoky

Kmenové stoky pod Prahou jsou označeny velkými písmeny, aby všem odborníkům bylo hned jasné, kudy a kam stoka vede.

A - vzniká soutokem sběračů. Celková délka kmenové stoky je 3,05 km. Stoka odvádí odpadní vody z oblastí Prahy 1, 2, 3 a části Prahy 5.

B - celková délka stoky je 5,75 km. Stoka B slouží k odvádění odpadních vod z oblastí Prahy 3 (část), 7 a 8 (část).

C - celková délka stoky je 2,7 km. Stoka C odvádí odpadní vody z části Prahy 6.

D - celková délka stoky je 9,6 km. Celé povodí kmenové stoky je napojeno společně s kmenovou stokou B do čerpací stanice na ÚČOV. Stoka D odvodňuje část Prahy 6.

E - celková délka stoky je 5,75 km. Stoka E odvádí odpadní vody z oblasti Prahy 7 (část), 8 (část), 9, 10 (část).

F - celková délka stoky je 5,17 km. Stoka odvodňuje Prahu 8 a 9.

K - celková délka stoky je 11,15 km. Její přítoky tvoří hlavní sběrače Solidarita, Pankrácká štola, pravobřežní a levobřežní Kunratický, Libušský, Modřanský a Zbraslavsko-Radotínský sběrač.

Zdroj: vodnistrazci.cz