Vědci chtějí využít kávový lógr při čištění odpadních vod, pomůže i odpad vinařů

Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně testují možnosti využití kávové sedliny při čištění odpadní vody. Rádi by našli alternativu k chemickým látkám, které se běžně využívají k separaci kalů v čistírnách odpadních vod, takzvané flokulanty. Nahradit by je mohly také sloučeniny obsažené v odpadu z produkce vína. Chemikálie se vědci snaží eliminovat mimo jiné proto, že se kaly následně používají v zemědělství, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Ročně v Česku vznikne asi 800.000 tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo v kompostárnách.

V čistírnách se kaly oddělují od odpadní vody nejčastěji pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu. Vědci z brněnské agronomické fakulty by chtěli právě tyto polymery nahradit látkami na přírodní bázi.

„Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu,“ uvedl Pavel Suchý z fakulty.

Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. „Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko,“ řekl.

Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin, tedy látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo odpadu ze zpracování vína. „Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl, tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například té, že dokáže narušit buňku, a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.

Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. Chystají spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.