Šítkovská vodárenská věž vydržela i obléhání Švédy

Šítkovská vodárenská věž vydržela i obléhání Švédy

Pražská historie skrývá celou řadu zajímavých událostí a příběhů, které často nejsou na první pohled vidět. O to více pak mají vliv na vývoj města a život jeho obyvatel. Pojďme si dnes představit vodárenské věže, které byly postaveny v různých časových obdobích a ukazují na rozdílné technologie, které byly při jejich provozu využívány.

Zástupcem původních čtyř vltavských věží je Šítkovská a Novomlýnská. Obě pochází zhruba ze stejného období – Šítkovská je doložena již roku 1495 a na místě dnešní novomlýnské věže stála jiná, předchozí věž, již roku 1484. Obě zásobily vltavskou vodou Nové Město pražské, které původně, podobně jako zbytek pražského souměstí, bylo zásobeno vodou z lokálních studní. S rozvojem počtu obyvatel ale dosavadní zdroje vody nestačily a bylo rozhodnuto o stavbě mechanických vodáren, spojených s distribucí vody za pomoci věží.

Několikrát přestavěna

Obě věže za sebou mají několik přestaveb – důvodem pro přestavbu byly požáry, přílišná zchátralost, či povodně, které stavbu poničily. Šítkovská věž svou definitivní podobu získala mezi lety 1588 a 1599, kdy proběhla její stavba pod vedením Karla Mělnického z Karlsperka. Její výstavba je pro dnešní dobu důležitá nejenom samotnou věží, ale především známým stavebním deníkem, který je podle všeho jediným takto dochovaným pramenem ke stavbě renesančních vodárenských staveb.

Nakloněná Šítkovská

Již během stavby se věž začala naklánět a v roce 1648, kdy byla Praha obležena Švédy, se naklonila ještě více do své současné polohy. Jistě tomu nepomohla ani švédská dělostřelba, která věž několikrát zasáhla. O tři roky později byla věž opravena a dostala svou současnou podobu, když na ní byla osazena dnešní střešní báň.

V roce 1865 se zjistilo rozsáhlé pokračující poškození celé věže, kde praskla celá jedna stěna. Následná modernizace strojního vybavení přilehlé vodárny, spolu se zjištěným stavem stavby, zapříčinila, že byla věž v roce 1881 odstavena z provozu. Celá vodárna ukončila provoz v roce 1913 po spuštění Káranské vodárny.

U vodárny proslulá galerie

V roce 1926 přichystal osud věži nový život, kdy ji odkoupil Umělecký spolek Mánes a kolem vodojemu nechal postavit moderní železobetonovou budovu Galerie Mánes. Věž je dnes nepřístupná, nicméně na jejím tělese lze najít jak držáky vnitřních kotev, které ji zpevňují, tak především pamětní nápisy, které upomínají na obležení Prahy švédskými vojsky.

Kde najdete Šítkovskou vodárenskou věž?

Autor textu: PhDr. Kryštof Drnek, Ph.D., redakčně upraveno