Procházka úchvatným údolím Dalejského potoka

Přemýšlíte, kam v Praze za přírodou? Pak vyražte do Prokopského údolí. Místo, které protíná naučná stezka, patří mezi vyhledávané lokality díky přírodním úkazům a zajímavostem.

Prokopské údolí patří k nejkrásnějším místům na území Prahy. Nachází se tu jezírka, lomy a skalní výběžky. Výlet je ideální i pro rodiny s dětmi, které zde můžou využít nejrůznější atrakce – pískoviště, skluzavky a prolézačky.

Nejromantičtějším místem Prokopského údolí je malebné skalní jezírko pod strmou vápencovou skálou, které vzniklo výronem spodní vody po odstřelu skály kvůli těžbě vápence. Po jejím zastavení byl lom zaplaven spodní a dešťovou vodou. Jezírko má celkovou rozlohu 25 arů, je 106m dlouhé, 26 široké a 10 m hluboké.

Uprostřed údolí najdete opuštěné lomy s vrstvami devonských vápenců, která jsou zároveň významnými paleontologickými nalezišti. K těm nejznámějším patří Prokopský lom, pod kterým se nacházel původní Dalejský mlýn. Těžbou vápence také zanikla v r. 1890 původní rarita - 120 m dlouhá jeskyně ve skále, kde byly nalezeny zbytky koster mamuta, medvěda, nosorožce, zubra, soba, koně, lva i mnoha menších savců a také kosti člověka z doby starších čtvrtohor.

K dalším známým místům patří Mušlovka - vápencový lom, který už je více než 70 let opuštěný. V lomu se těžily svrchní polohy kopaninského souvrství. Ty byly tvořené biodetritickými vápenci, ze kterých se posléze pálilo vápno. Po ukončení těžby bylo dno lomu zavezeno odpadem z lomů na druhé straně Dalejského údolí. Lom byl významný i z hlediska geologického. To proto, že se dno lomu sestávalo z mnoha zkamenělin. Největší význam pro poznání geologie a paleontologie zdejší oblasti mělo celoživotní dílo francouzského inženýra Joachima Barranda, který se věnoval sbírání a vědeckému zkoumání prvohorních zkamenělin v okolí Prahy.

Z původních sedmi mlýnů, které stávaly kolem Dalejského potoka, můžete dnes spatřit pouze tři. Jedním z nich je Trunečkův mlýn, jehož zbytky budete moci spatřit na naší procházkové trase. Rodina Trunečkova vlastnila mlýn počátku 19. století až do konce 2. světové války. Velké přestavby se stavbě dostalo v letech 1910–1911, kdy byl přestavěn na válcový, a staré vodní kolo nahradila Francisova vodní turbína. V letech 1937–38 byl mlýn znovu upraven – poháněn byl plynovým spalovacím motorem, který byl v roce 1946 nahrazen elektrickým. V roce 1951 byl mlýn uzavřen a následně je začalo využívat JZD ke šrotování a skladování obilí. Žádné další rekonstrukce se však nedočkal, a tak začal chátrat. Dodnes je v místech, kde mlýn stával, patrné jeho torzo a některé další části stavby.

Naučná stezka Údolím Dalejského potoka

Stezka seznamuje s historií, faunou a flórou jedinečné geologické lokality. Na trase kolem Dalejského potoka je celkem šestnáct zastávek. Na každé z nich je informační tabule, která zvídavé turisty informuje o přírodních zajímavostech, které se k danému místu váží. Stezka začíná v městské části Praha-Butovice, odkud vystoupá na návrší Butovického hradiště s výhledem Hemrovy skály (pozůstatek podmořské sopky), a pak sestupuje do Prokopského údolí, kde se napojí na naučnou stezku Řeporyje – Hlubočepy.

Seznam zastávek: