Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR

Ledové sluje vznikly na strmém severoseverozápadním svahu opuštěného meandru Dyje pod hřbetem kopce Větrníku mezi Čížovem a Vranovem. Terén tvořený ortorulami byl postupně narušen říční erozí, k tomu na kámen působil také mráz a vítr.

Tento proces s počátkem někdy ve starších čtvrtohorách (pleistocén) stále pokračuje, kopec se rozpadá pohybem, který básniví vědci popsali velmi vtipně a poeticky jako "tanečně kývavý". Od zbytku terénu svah Ledových slují odděluje až 20 m široká průrva zvaná Velká rozsedlina.

Vnitřek některých dutin je pokryt až do letního období ledovou výzdobou. Jak je možné, že venku žhne slunce a v Ledových slujích se drží led na stěnách?

Může za to existence specifické cirkulace vzduchu v podzemí slují. V zimě zde kondenzuje a mrzne vzdušná vlhkost, čímž vzniká zásoba ledu. Na jaře a v létě podzemím proudí více vzduchu, přičemž dochází k míšení venkovního teplého s chladným a vlhkým vzduchem jeskyní.

Díky zdejšímu studenému mikroklimatu se v této lokalitě daří vzácným chladnomilným rostlinám a živočichům, např. silně ohroženému oměji jedhoji nebo lilii zlatohlavé, ze zvířat zde žije symbol NP Podyjí čáp černý a v podzemních prostorách nejméně 17 druhů netopýrů.

K samotným jeskyním je momentálně vstup z výše uvedených ochranářských a také bezpečnostních důvodů zakázán, svah je totiž prakticky stále v pohybu. Pokochat se pohledem na sluje můžete z vyhlídky od turistického altánu u Opuštěného říčního meandru. Hezká procházka z Čížova do Vranova vede po červené značce lesem I. zóny NP z rozcestí Pod Čížovem k rozcestí Ledové sluje, odkud můžete odbočit k vyhlídce u obelisku hraběnky Mniszkové. Pak se trasa kroutí k visutému mostu a přes Zadní Hamry do Vranova nad Dyjí.