Každou minutu milion plastových lahví
Podle vědců se znečištění plastovým odpadem zanedlouho může stát stejným problémem, jako změna klimatu. Jsou plastové lahve naším nepřítelem? Jak zmírnit negativní dopady?
Každou minutu se na zeměkouli prodá milion plastových lahví. Proč to může být problém? Jsou plastové obaly nebezpečné? Materiál PET obsahuje zdraví škodlivá změkčovadla a bisfenol A ze skupiny ftalátů. Balené nápoje navíc obsahují mikroplasty, jejichž dopad na zdraví byl jen částečně zdokumentován. A aby toho nebylo málo - plastový obal v mořích představuje environmentální katastrofu, protože bude trvat desítky, ne-li stovky let, než se plasty rozloží.
Jak se plastový odpad dostává do moře?
Podle odborníků dnes ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů. Nebo také přes 5,2 bilionu kusů plastů. Takové množství by mohlo 425krát omotat zeměkouli podél rovníku.
Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy. Zhruba 90 procent plastů do moře přitéká s vodou z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe. Jsou to řeky protékající nejhustěji osídlenými oblastmi. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) tvoří odpad, který lidé jen tak pohodí venku. Zbytek je odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Zhruba dvě miliardy lidí na světě žijí v místech, kde nefunguje svoz odpadu.
Nejvíce plastů v Asii
I když si plastovou láhev nejčastěji spojíme se sladkými limonádami a „západní“ kulturou, dnešním největším producentem odpadu jsou asijské země. Čína, Indie a Indonésie jsou momentálně nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. V roce 2015 Číňané nakoupili 64 miliard láhví vody, v roce 2016 už to bylo 73,8 miliardy. To je téměř čtvrtina světové poptávky po balené vodě.
Organizace Greenpeace upozorňuje, že do roku 2050 může být ve světových mořích více plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov, který je dokonce větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani někteří lidé v Evropě nebo v USA se neobtěžují s recyklací.
Jak se dá zmírnit dopad?
Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků.
V některých zemích se platí například zálohy na PET láhve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Nejpřísnější tresty za používání igelitek platí v Keni, kde za jednu plastovou tašku hrozí jejímu majiteli vězení nebo vysoká pokuta.
V Evropě už zálohový systém delší dobu funguje v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, na Islandu a nově také v Litvě. Do praxe ho zavádějí na Slovensku, v Portugalsku, Turecku a na Maltě.
Česko patří v třídění odpadu, a tedy i plastů, mezi evropskou špičku. Vláda proto k povinnému zavedení záloh na PET lahve nevidí důvod. Navíc nastavit zálohy prý zákon výrobcům umožňuje. Dobrovolné zavedení záloh ale není podle výrobců reálné a z ekonomického hlediska se nevyplatí. Podle státu by povinné zálohování PET lahví přišlo státní pokladnu na několik miliard korun.
Z historie PET lahví
PET lahve se poprvé objevily v roce 1978, kdy do nich začala být plněna Coca-Cola. Vyměnily tak dosavadní skleněné obaly. V Československu se první PET lahve objevily až po roce 1989 z dovozu a vyrábět se u nás začaly až v letech 1993-94. Zatímco dříve se PET lahve používaly hlavně na balené vody a jiné nealkoholické nápoje, postupně se začaly používat i pro piva či vína.
