Jak vznikají a tají ledovce?

Jak vznikají a tají ledovce?

Obrovská masa sněhu a ledu, která zcela neroztaje ani v letních měsících - tak by se zjednodušeně dalo popsat, co to vlastně ledovec je. A jak vlastně takový ledovec vzniká a jak je možné, že ani v horkých měsících neroztaje?

Vědci odhadují, že v ledovcích je vázáno 70% z celkového množství sladké vody na planetě a to hlavně v těch největších - v Antarktidě a v Grónsku. Tyto ledovce jsou nazývány kontinentální, známe ale i ledovce horské, ty nejbližší můžeme najít v Alpách.

Vznik ledovců

Co se vlastně se sněhem v ledovci děje, že ani v létě neroztaje? Nejdříve si musíme vysvětlit, jakým způsobem ledovce vznikají. V určitých oblastech s příhodnými klimatickými podmínkami, jako jsou polární oblasti nebo vysoká pohoří, dochází k hromadění sněhu, který se vlivem tlaku (vysoká vrstva sněhu už něco váží!) a změn teplot začne přeměňovat na tzv. firn, tedy sníh s vyšší hustotou, ten se i nadále utužuje a zpevňuje až na firnový led, ze kterého se postupně stane ledovcový led. To se děje v hloubkách okolo 80 m. Ledovce mají mocnost (neboli výšku či hloubku) stovky metrů až několik kilometrů. Právě díky tomu, že jsou ledovce tak velké, udrží si uvnitř dostatečně nízkou teplotu i v parném létě a zatímco odtává sníh na povrchu a led na okrajích ledovce, uvnitř je stále dostatečný chlad na to, aby led nemohl roztát. Na následujících řádcích se ale dočtete, že to bohužel neplatí úplně.

Tání ledovců

Vědci a klimatologové už dlouho bijí na poplach a upozorňují na neustále se zrychlující odtávání ledovců. To je způsobeno změnami klimatu a s tím souvisejícími nárůsty průměrných teplot. Zkrátka je více a déle teplo než dříve. V zimě pak napadne méně sněhu a sněhová vrstva stihne roztát ještě před tím, než by se z ní mohl stát led. Navíc se díky tomu odkrývají i spodnější vrstvy ledovce, které také odtávají.

Ještě před 50 lety byly v horských oblastech ledovce obvyklé i pod 3000 m. n. m., ty dnes mizí před očima a za pár let už s velkou pravděpodobností ledovec pod 3500 m. n. m. nenajdeme. Pokud si tedy někdy jezdíte na ledovec zalyžovat, za pár let už se nejspíš budete muset přesunout jinam, pokud vůbec bude kam. Vědci dokonce odhadují, že kolem roku 2100 už v Alpách téměř žádné ledovce nebudou.

A nejde samozřejmě jen o lyžování. Daleko závažnějším problémem je fakt, že ledovce slouží jako zásobárna velkého množství vody. Ta se z nich postupně uvolňuje a poskytuje životodárnou vláhu jak rostlinám a živočichům, tak i lidem, kteří ji po úpravě používají jako pitnou vodu, nebo ji využívají ve vodních elektrárnách. V případě, že ledovce roztají, budou muset lidé velmi složitě hledat jiné zdroje vody a s naprostou jistotou se zásadně změní i krajina, fauna a flóra.

Tvořivá síla ledovců

O tom, že jsou ledovce jakousi živou hmotou, která se pohybuje a má obrovskou sílu, svědčí i mnohá pohoří, která byla v minulosti ledem formována do své současné podoby. A nemusíme chodit daleko, krásným příkladem jsou české a polské Krkonoše. Ledovce do nich vyhloubily hned několik velikých údolí a zanechaly po sobě ledovcová jezírka (na polské straně). Dalším ukázkovým příkladem pak mohou být i Alpy, o kterých už byla řeč, a kde na rozdíl od Krkonoš „přežívají“ ledovce dodnes. Otázkou jen zůstává, jak ještě dlouho…

Zdroj: vodnistrazci.cz