Jak poznat, zda pijeme dost tekutin?
Náš subjektivní pocit žízně ani zdaleka neodpovídá naší skutečné potřebě tekutin. Správně bychom měli pít, i když žízeň nemáme! Jak ale poznat kolik vody potřebujeme? Jednoduchým indikátorem je barva moče.
Lidské tělo tvoří ze 70 % voda, ale jen málo z nás si uvědomuje, jak důležité jsou tekutiny pro náš život. Podle britských odborníků až 96 procent osob nepije dostatek tekutin. 83,5 procent respondentů pak přiznalo, že žízeň má vliv na jejich výkonnost.
S příchodem letního počasí naše tělo vylučuje více tekutin, a proto je nutné jich více také přijímat. Studie dokazují, že v okamžiku, kdy máme žízeň je naše tělo už dehydratované.
Optimální množství tekutin je velice individuální záležitost, která závisí na naší výšce, tělesné hmotnosti a energetickému příjmu i výdeji. U člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli, to může být dokonce méně než jeden litr za den. Naopak ten, kdo konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí by měl vypít až několik litrů tekutin za den.
Barva moče napoví
Pro většinu z nás však není vždycky jednoduché odhadnout, jaké množství tekutin potřebujeme. Doporučení odborníků je jednoduché. Při návštěvě toalety si všímejte barvy své moči a udržujte ji světlou.
Barva moči totiž přímo poukazuje na určitý stupeň dehydratace. Britští vědci dokonce zveřejnili barevnou škálu, která pomáhá odhalit potenciální rizko. Pokud tedy má vaše moč barvu podobnou odstínům 1 až 3, tedy velmi světlou, dehydratace vám nehrozí. Odstíny temnější, konkrétně 4 až 6, naznačují lehkou dehydrataci. A odstíny 7 až 8 pak odpovídají barvě moči silně dehydratovaného člověka.
Pozor na dehydrataci u dětí
Zvláštní pozornost je nutné věnovat dětem. Dětský organismus je totiž mnohem citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého.
Čím je dítě menší, tím je poměr vody v těle větší, a má tedy vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými větší tělesný povrch i povrch dýchacích cest, proto je náchylnější ke ztrátám tekutin odpařováním právě z kůže a dýchacích cest.
Pitný režim dítěte musíme pak sledovat zejména, pokud stoná, má horečku, zvrací či má průjem.
Ohrožení jsou i senioři
Další ohroženou skupinou jsou pak senioři. Stárnoucí organismus má sice nižší nároky na příjem vody. Na druhou stranu jejich ledviny nejsou schopny plně regulovat množství vyloučené moči, čímž dochází k vyšším ztrátám a hrozí dehydratace.
Navíc pocit žízně je u seniorů snížený. Je proto vhodné věnovat zvýšenou pozornost nápojům, které konzumují. Například kofein může mít mírně močopudné účinky a prohlubovat stav dehydratace.
Jak se dehydratace projeví?
V prvé řadě jsou to suché sliznice, a to především dásně a jazyk, suchost kůže, pocit žízně, celková nevolnost a případně i svalová slabost. V některých případech se může objevit i zvýšená teplota a v nejzávažnějších případech dochází k bezvědomí.
Jak pomoci dehydratovanému?
U lehčích případů je plně postačující pít vodu. V případech intenzívní dehydratace, vyvolané například zvracením a průjmem, jsou prospěšné minerálky či bujón. U těžké dehydratace je většinou nutné nitrožilní podání, tedy hospitalizace v nemocnici.
