Vodohospodářská infrastruktura se za poslední léta zlepšila a zlepšuje
Stejně jako v jiných oborech i ve vodárnství je dobré se umět na věci podívat z nadhledu. A právě s nadhledem diskutovali odborníci v rámci první konferece Budoucnost vody v prostorách unikátní vodárenská věže Futurum v Kladně.
Hlavní téma bylo jasné: Co musíme udělat pro to, aby i další generace měly dostatek kvalitní pitné vody? Organizátory akce byly Deník.cz, webový magazín Ecoista a společnost Veolia.
Pozváné přijali přední odborníci českého vodárenství – Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, technický ředitel Středočeských vodáren Bohdan Soukup, expertka na oběhové hospodářství Soňa Klepek Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, člen představenstva akciové společnosti ČEVAK Jiří Heřman, předseda představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové František Barák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák, technický, obchodní ředitel vodárenské divize skupiby Veolia Ondřej Beneš a Denisa Čadková z osvětového spolku H2Ospodař! Co zaznělo v rámci konference?
Bude recyklovaná voda v budoucnosti běžná?
Diskuzi otevřele Denisa Čadková – zástupkyně mladé generace a garantka interaktivních osvětových workshopů platformy H2ospodař! „Součástí všech našich workshopů jsou interaktivní modely. Právě teď vytváříme nový model, kde si budou studenti mít možnost sestavit vlastní distribuční síť z úpravny vody do domácnosti a poté na čistírnu odpadních vod pomocí jednotlivých trubek a kolen,“ přiblížila Denisa Čadková plány osvětového sdružení H2ospodař.
O potřebě osvěty a nutnosti zdůrazňovat nezastupitelnost vodních zdrojů diskutovali i další řečníci. Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zdůraznil: „Hydrologická bilance České republiky vyjádřená v množství obnovitelných zdrojů vody patří k nejhorším v Evropě.“
Do budoucna jsou tak velmi zajímavé projekty na využití recyklované vody. „Vloni byl otevřen v Praze Vinoři golfový areál, kde je zavlažování řešeno stoprocentně recyklovanou vodou,“ připomněl první projekt svého druhu v ČR Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel vodárnské divize skupiny Veolia.
„Recyklovanou vodou lze zavlažovat městskou zeleň, parky, sportoviště. Je třeba si uvědomit, že voda je jen jedna, otázkou je, v jakém stavu se nachází. My jsme schopni vyrobit pitnou vodu z recyklované. Otázkou je, kolik to bude stát,“ doplnil Jiří Wanner.
A připomněl, že v ČR nemáme žádný velký přítok vody a v rámci vyspělejších zemí patříme k zemím s nejmenší obnovitelnou zásobou vody jak povrchové, tak podzemní.
„Jsme hluboko za Slovenskem, Rakouskem, dokonce i za Španělskem. Naši předkové věděli, že v zásobách vody nejsme pevní v kramflecích, naštěstí máme jednu z nejdelších tradic stavby přehrad. Ne vždy to bylo na ochranu před povodněmi, ale i kvůli zásobám vody. Díky prozíravosti našich předků dokážeme i s tou špatnou vodní bilancí žít v tom často zmiňovaném vodním blahobytu.“ František Barák pak navázal a připomněl potřebu více přehrad. Od prvních myšlenek na novou přehradu do finálního konce proces ale často trvá desítky let.
Zaměřeno na kybernetickou bezpečnost
V dalším diskuzním bloku Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren, připomenul aktivity skupiny Veolia: „Kybernetickou bezpečností se u nás velice vážně zabýváme, otevřeli jsme centrální dispečink kybernetické bezpečnosti, vylepšujeme slabší a zranitelnější místa. Pomocí dispečinků jsme propojili sedm zemí ve střední a východní Evropě. Vodárny jsou proti hackerským útokům zabezpečeny různými způsoby, ať už jde třeba o identifikátory v úpravnách vody či o opatření proti vstupu nepovolaných osob do příslušných objektů,“
Lépe se o vodu starat
Závěrečný blok byl věnovaný vodnímu blahobytu a výhledu do budoucna. František Barák připomněl: „Vody máme dost, ale musíme se o ni lépe starat.“ „Pořád se skloňuje výraz vodní blahobyt. Nicméně, když nebudeme vodou šetřit a starat se o vše kolem, tak by to v budoucnu mohlo být jinak,“ zdůraznila Soňa Klepek Jonášová.
Jiří Heřman z ČEVAKu na závěr dodal: „Situace vodohospodářské infrastruktury se za poslední léta zlepšila a zlepšuje. Musíme ale neustále připomínat, že, aby to fungovalo, musíme každoročně myslet na údržbu a investice.”
Akce měla dobrý ohlas
„Setkání považuji za bezvadnou akci, na které se sešli významní odborníci z vodohospodářské oblasti. Je skvělé, že informace předkládali tak, že jsou srozumitelné i pro laickou veřejnost a že i složité otázky pochopí běžný člověk. Jsem velice rád, že Deník.cz je spoluorganizátorem akce, protože jsme si dali za cíl vysvětlovat čtenářům složitá témata kolem vody. Naším snem je, aby podobná sympozia se uskutečnila častěji a ideálně po celé republice. V Deníku se této problematice budeme věnovat, protože voda je součástí našich životů a bez ní si naši existence v podstatě nedovedeme představit,“ uvedl po skončení sympozia Martin Nevyjel, zástupce ředitele redakcí Deníku, který akci moderoval. Spolu s ním kladl přítomným otázky i Jan Müller z webového magazínu Ecoista.
„Zaznělo tu, že se v Kladně za rok sejdeme znovu. Já ale věřím, že se nám diskuse o této problematice podaří mezi veřejností rozhýbat mnohem dříve,“ dodal Martin Nevyjel.
První odborné sympozium věnované vodě a její budoucnosti se uskutečnilo před několika dny v unikátní kladenské věži Futurum v areálu Středočeské vodárny.
