Podaří se vám vytvořit mléčnou duhu?

Kdo by nechtěl umět vyčarovat duhu v mléce? Tentokrát jsme se inspirovali na webu iqlandia.cz a experiment si můžete vyzkoušet i podle videa z pořadu PokusiQ. Prozkoumejte, jak to s povrchovým napětím vlastně je.

Co budete potřebovat:

mléko (ideálně plnotučné)
kapalná potravinářská barviva nebo voda s potravinářským barvivem
mělká nádoba (talíř)
saponát
případně špejle nebo kapátko.

Postup:

Pokud použijeme potravinářská barviva v prášku, nasypeme prášku do vody dostatečné množství, aby byla barviva hodně sytá.
Nalijeme mléko na talíř tak, abychom zakryli jeho dno.
Na různá místa na hladině mléka kápneme různá barviva. Zvolených míst může být hodně, ale opravdu jenom kapeme.
Nakonec doprostřed hladiny v talíři kápneme i saponát. Teď už zbývá jen se kochat barevným prouděním.

Vysvětlení:

Mléko je tvořeno hlavně vodou. Hladina vody se chová jako napnutá pružná blána, která je za určitých podmínek schopna zabránit ponoření tělesa. Jde o projev takzvaného povrchového napětí. Povrchové napětí vody lze snížit přidáním saponátu. Když na hladinu vody kápneme saponát, pružná blána praskne a molekuly vody, které ji tvořily, se po hladině rozutečou do stran. Tento pohyb lze zviditelnit pomocí potravinářského barviva rozpustného ve vodě. Když kápneme saponát do mléka, situace bude podobná, ale na pochopení výrazně složitější. Zjednodušeně lze říci toto: Molekuly saponátu jsou takoví dlouzí malí červíčci. Jeden jejich konec miluje vodu, druhý tuky. Při mytí molekuly saponátu obalí svými tukomilnými (odborně hydrofóbními) konci mastnotu na nádobí a svými vodomilnými (odborně hydrofilními) konci skočí do proudu vody a i s mastnotou uvnitř odplavou pryč. A v mléku jsou tuky také. Molekuly saponátu je obalí a vytvoří malé kuličky, které jsou uvnitř mastné, ale jejichž vnější strana miluje vodu. Tyto kuličky (tzv. micely) i obarvená voda se kvůli snížení povrchového napětí začnou na hladině mléka pohybovat.

Na experiment se můžete podívat zde

Zdroj: iqlandia.cz