Letošní deštivé léto bylo návratem do normálu
Letošní léto v Česku jako by popíralo fakt, že se globální klima neustále otepluje. Naopak – bylo návratem k normálním středoevropským létům, jaká tu byly před dvaceti, třiceti lety.
Méně třicetistupňových veder, více deště a jen minimum sucha. Takové bylo letošní léto, které se tak odlišovalo od těch předchozích.
První prázdninový měsíc byl s průměrnou teplotou 17,7 stupňů dokonce druhým nejchladnějším měsícem za posledních deset let. V průběhu července převažovalo poněkud chladnější a zejména vlhčí počasí. Z dat Českého hydrometeorologického úřadu ale vyplývá, že byl červenec teplotně normální. Oproti rokům 2015, 2018 a 2019 byl výrazně odlišný, i co se do počtu tropických dnů týče. Srážkově to byl měsíc podnormální (77 % normálu). To, co velmi pomohlo přírodě a udržení vláhy v půdě, byly především teploty. Nedocházelo k tak mohutnému výparu a půdní sucho se vyskytovalo na malé části území. Hrozbu představovalo právě lokální zasažení. Oblastem středních a severních Čech (Ústecko, Litoměřicko a Lounsko), spolu s částí jižní Moravy, se dostalo minimálně srážek, deficit půdní vláhy zde narůstal a zemědělské sucho se prohlubovalo.
Ve východní a jihozápadní části země se objevilo na přelomu července a srpna mnoho srážek. Část území tedy trpěla vyššími teplotami a rozšiřujícím se půdním suchem a část podmáčenou půdou.
Lidé milující horké počasí se dočkali alespoň v srpnu, který byl naopak šestým nejteplejším od roku 1961, když průměrná teplota vzduchu byla 18,8 stupňů. S vysokými teplotami se ale během srpna ve velkém objevovaly také dešťové přeháňky. Podle meteorologů šlo dokonce o srážkově nadnormální srpen. A na to si Česko během posledních suchých let poněkud odvyklo.
Přesto se zemědělské sucho rozšířilo během srpna na větší část území. Byla místa, kde napadlo okolo 130 mm srážek (Moravskoslezský kraj) a musely být odloženy žně. Zemědělská technika se propadala a práce na polích musely být zastaveny. Obdobně deštivo bylo i na Vysočině, v Pardubickém, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji (přes 120 mm měsíčního úhrnu).
Změna klimatu si nejspíš nedává pauzu, ale její projevy ( teplo, sucho, extrémy ) nemívají globální odezvu ve stejném čase. Tak, jako není na celém světě najednou sucho nebo povodeň, tak jsou i oblasti s normálním průběhem nějaké sezóny. A můžeme být šťastni, že letošní normální léto vyšlo na střední Evropu.
