Krev – vzácná tekutina
Z našich článků o vodě jste už asi víte, že lidské tělo je tvořeno ze 60 % vodou. Ta se nachází hlavně buňkách a v krvi. Z vlastní zkušenosti však jistě víte, že krev není čirá jako voda, pojďme si tedy o ní povědět něco víc.
Bez které tekutiny, kromě vody, se neobejde náš život? Bez krve.
Krev koluje v žilách nás všech, dospělý člověk jí má v těle asi 4-5 litrů. Hlavní funkcí krve je rozvádění kyslíku a živin do orgánů, svalů a dalších tkání v těle a zároveň z nich odvádí nečistoty. Velký význam má krev také pro obranyschopnost (imunitu) organismu a udržování tělesné teploty.
Krev se skládá ze 4 základních složek:
Červené krvinky –jejich hlavní činností je přenos kyslíku z plic do tkání v celém těle
Bílé krvinky –tvoří důležitou součást imunitního systému organismu, jsou to takoví malí bojovníci, kteří chrání naše těla před infekcí
Krevní destičky – zajišťují srážení krve, bez nich bychom i při malém zranění vykrváceli
Krevní plazma – díky ní je krev tekutá (většinu tvoří voda), jsou v ní rozpuštěny živiny důležité pro tkáně, plazma také rozvádí po těle léky
Krev nás všech je na první pohled stejná – červená. Ale ve skutečnosti se liší. Lidská krev je rozdělena na 4 krevní skupiny: A, B, AB a 0. Nejvíce lidí má krevní skupinu A (asi 42 %), další početnou skupinou jsou ti, kdo mají skupinu 0 (asi 32 %), na třetím místě je pak skupina B (18%) a nejméně lidí má skupinu AB (8%). Znalost krevní skupiny je důležitá zejména při transfuzi krve, tedy pokud je někdo zraněný nebo má náročnou operaci, při které dochází k významným ztrátám krve. Pak se přistupuje k tomu, že pacient dostane „cizí“ krev. Existuje několik kombinací krevních skupin, které se navzájem vylučují. Pokud by například pacient se skupinou A dostal krev skupiny B, mohlo by dojít k obranné reakci organismu a pro člověka by to mělo velmi neblahé následky. Ale například krev skupiny 0 může dostat kdokoli, i když má sám krev skupinu A, B nebo AB.
Na diagramu je znázorněno, které krevní skupiny se navzájem nevylučují:
Dárcovství krve
Krev se nedá ničím nahradit a v medicíně je neustále zapotřebí. Vědci sice v této oblasti neustále bádají, ale ještě se jim nepodařilo vymyslet krev umělou. Krev je potřeba jak při těžkých úrazech nebo operacích, ale také při léčbě různých nemocí a mimo jiné se z ní (zejména z plazmy) vyrábějí léky.
Z tohoto důvodu existují v každé větší nemocnici transfuzní stanice, tedy oddělení, kam chodí dobrovolní dárci darovat krev nebo její složky. Pro to, aby se člověk mohl stát dárcem krve, musí splnit několik podmínek: věk 18 – 65 let, dárce musí být zdravý (kontrolují se i choroby prodělané v minulosti) a musí s odběrem a vyšetřeními s ním spojenými souhlasit. Před každým odběrem se provádí jednoduchá vyšetření, která zjišťují, zda je dárce zdravý. Samotný odběr je pro někoho možná trochu nepříjemný, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout.
Dárcovství krve je velmi záslužná činnost. Proč tedy neoslavit plnoletost například návštěvou transfuzní stanice, vždyť každý z nás se někdy může dostat do situace, kdy mu krev od dárce zachrání život …
Zdroj: vodnistrazci.cz
