Budeme jednou zalévat parky recyklovanou vodou?
Jaký vliv má recyklovaná voda na rostliny? Lze ji použít k zavlažování městské zeleně? Zkoumá projekt, na kterém spolupracují akademici s vodohospodáři.
Unikátní projekt je součástí širší mezinárodní spolupráce, do které se zapojili také výzkumníci z Itálie, Nizozemska a Ghany. „Cílem české části je demonstrovat bezpečné použití recyklované odpadní vody pro zavlažování městské zeleně. Srovnáváme standardní říční vodu, odtok z Ústřední čistírny odpadních vod v Praze a dále pak odtok, který je upraven UV zářením, a poslední typ odtoku, který je upraven pomocí membránové ultrafiltrace a UV záření,“ vysvětluje profesor Jiří Wanner z VŠCHT Praha, Ústavu technologie vody a prostředí.
V rámci projektu výzkumníci posuzují vliv na běžnou zeleň, která se v městských parcích nejčastěji vyskytuje – trávník, kvetoucí rostliny a okrasné dřeviny.„Sledovat budeme, zda se na listech nehromadí patogeny či nezvyšuje obsah škodlivých látek v biomase,“ doplňuje profesor Wanner.
Rostliny jsou zasazeny do zavlažovaných boxů, které jsou chráněny před dešťovou vodou. Výzkumníci tak mají přesné informace o tom, kolik recyklované vody rostliny přijaly. „Díky tomu budeme umět spočítat, kolik škodlivých látek ve zbytkové vodě zůstává. Jde například o zbytky léčiv či hormonů, které se běžným čištěním z odpadní vody neodstraní. U jednotlivých boxů budou stanoveny také látkové bilance, aby bylo zřejmé, do jaké míry budou tyto látky obsaženy v půdě a biomase zkoumaných rostlin,“uvádí profesor Wanner.
Inspirace ze zahraničí
V řadě evropských zemí včetně těch, které netrpí nedostatkem pitné vody, jako je Velká Británie, Nizozemsko a Belgie, se s podobnými projekty již dnes setkáme. „Veřejnost si tam vyžádala zavlažování městských parků recyklovanou vodou, protože považují použití pitné vody za plýtvání. Příkladem může být nová rezidenční londýnská čtvrť Park královny Alžběty,“ připomíná profesor Wanner.
Je využití ekonomické?
Pokud se podíváme na ekonomickou stránku využití recyklovaných vod, zjistíme, že největší část nákladů je spojena s dopravou recyklované vody na místo závlahy. V případě, že je voda využita v blízkosti čistírny odpadních vod, nejsou tedy náklady na dopravu vysoké.
„Proto jsme již v úvodu projektu uvažovali nad využitím recyklované vody v okolí vlastní čistírny. Císařský ostrov leží mezi zahradou Trojského zámku, Botanickou zahradou, Zoo a parkem Stromovka, kde všude se dosud k závlahám využívá pitná voda,“ uvádí profesor Wanner.
Vodní zákon nezná recyklovanou vodu
„Úkolem našeho projektu je také ukázat, že recyklovaná odpadní voda je bezpečná a stálo by za to ji do vodního zákona zahrnout,“ naráží profesor Wanner na fakt, že vodní zákon nezná pojem „recyklovaná odpadní voda“. Změna vodního zákona bude nutným předpokladem pro další využití recyklované odpadní vody, shodují se odborníci v rámci oboru.
„Nyní je k tomu vhodná doba. Budeme se totiž muset vypořádat s evropským nařízením o použití vyčištěných odpadních vod, které umožňuje užití vody primárně v zemědělství, ale také v průmyslu, krajinotvorbě, pro údržbu městské infrastruktury či environmentální účely. A to je přesně cíl našeho projektu,“ uzavírá profesor Wanner.
Projekt je výsledkem spolupráce Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), VŠCHT Praha a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) ze skupiny Veolia.
Foto: archiv a The London Legacy Development
