90 % Čechů je přesvědčeno, že probíhá klimatický rozvrat
Vyplývá ze závěrů Barometru ekologické transformace, který ve 25 zemích světa realizovala Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe. Jsou Češi připraveni přijmout konkrétní společenské, ekonomické i kulturní změny potřebné k řešení ekologické krize? Odpovědi na tyto otázky nabízí Barometr ekologické transformace.
Ojedinělý průzkum veřejného mínění přináší první velké srovnání toho, jak klimatickou změnu vnímají Češi ve srovnání se světem. Cílem je mimo jiné vyvolat veřejnou diskusi o možných řešeních a pochopit překážky i příležitosti ekologické transformace.
Pesimistické Česko
Česká republika patří ke skupině zemí, která se přiklání k pesimismu. V ČR stejně jako například ve Francii, Belgii, Finsku či Německu převažují pochybnosti (51 %) a rezignace (10 %) nad tím, zda je možné klimatickou změnu a znečištění životního prostředí omezit.
Dvacet procent Čechů má obavy a strach o budoucnost – až do té míry, že jsou dokonce připraveni vzdát se například pořízení dětí. Česká úroveň ekologické úzkosti je srovnatelná s finskou, je však nižší než evropský i světový průměr a mnohem nižší než například v Indii (58 %).
Devadesát procent Čechů je přesvědčeno, že probíhá klimatický rozvrat. Jeho původ přitom 16 % Čechů zpochybňuje – 10 % hájí teorii o striktně přírodním jevu a 6 % tvrdí, že nelze určit příčinu.
Optimističtější pohled na budoucnost mají v zemích jižní Evropy, Asie s výjimkou Japonska, Afriky, Ameriky, Blízkého východu a Austrálie. Tam jsou obyvatelé přesvědčeni, že klimatickou změnu stále můžeme omezit a znečištění životního prostředí snížit.
Drsnější životní podmínky
Výzkum také zjišťoval, co si lidé pod klimatickou změnou představují a jak se cítí zranitelní vůči těmto jevům. Celkem 72 % Čechů intenzivně vnímá životní podmínky – extrémní teploty, omezení spotřeby vody v případě sucha atd. Významné je také riziko degradace ekosystému či biologické rozmanitosti (69 %) a migrace osob ovlivněná suchem, hladomorem atd. (66 %). Škod na majetku způsobených přírodními katastrofami, jako jsou povodně, sucho či nepříznivé povětrnostní jevy se obává 61 % lidí. Téměř šest Čechů z deseti také uvedlo riziko možného onemocnění v důsledku znečištění vody, vzduchu a půdy.
Nečinnost bude dražší
Více než polovina Čechů se domnívá, že musíme změnit svůj způsob života, žít úsporněji a zavést technologická řešení snižující dopady klimatické změny.
Celkem 56 % Čechů je přesvědčeno, že náklady spojené s klimatickou změnou a znečištěním životního prostředí by byly vyšší než investice spojené s řešením v podobě ekologické transformace.
Ve světě je souhlas výraznější. Celkem 67 % respondentů na globální úrovni souhlasí s tím, že nečinnost bude dražší než potřebná ekologická transformace.
Ekologická transformace?
Češi věří, že ekologická transformace je synonymem „lepšího světa“, ve kterém budeme žít v lepším zdraví (souhlasí 74 % respondentů), budeme spotřebovávat méně, ale lépe (69 %), budeme klidnější (62 %), šťastnější (62 %) a solidárnější (55 %). Lidé však nejsou bez obav: 45 % Čechů si myslí, že budeme mít méně pohodlný život, a 46 % se obává frustrace z toho, že se budeme muset vzdát některých zvyků.
Důraz na konkrétní řešení
Třetina Čechů si však ekologickou transformaci vůbec nedokáže prakticky představit, 42 % má určité představy, ale považují je za velmi mlhavé. To může poměrně překvapivé, protože o klimatické krizi se v médiích často mluví a píše. Pravdou ale také je, že média se zaměřují na katastrofy a problémy a bohužel ne na možná řešení. To ostatně potvrdil i realizovaný průzkum, podle kterého se více než 60 % Čechů domnívá, že se dostatečně nemluví o řešeních, jak se vyrovnat s klimatickou změnou. Míra souhlasu je dokonce vyšší než celosvětový průměr, což je jasnou pobídkou k veřejné diskuzi tímto směrem.
„Výsledky jsou jasné… Obavy z nečinnosti jsou výrazně silnější než strach z nákladů na řešení klimatické změny. Lidé věří, že ekologická transformace se vyplatí i ekonomicky,“ zdůrazňuje Pavel Míčka, ředitel pro ekologickou transformaci skupiny Veolia pro zónu střední a východní Evropy. A dodává:
„Barometr také ukazuje na potřebu mluvit o konkrétních řešeních a krocích. V médiích se často mluví o katastrofách, ale už podstatně méně o tom, co se podařilo nebo co je třeba udělat. 75 % Čechů tak neví, jaké kroky mohou pomoci snížit znečištění a omezit změny klimatu. Proto chceme více komunikovat cíle a výsledky skupiny Veolia a našim přístupem inspirovat další firmy a instituce.“
Změny jsou třeba
V mnoha tématech zahrnutých do barometru se objevuje jasná shoda ohledně testovaných zelených řešení, a silná míra souhlasu se změnami potřebnými k jejich realizaci. Ať už jde o iniciativy týkající se energie, ochrany zdrojů nebo vody. Polovina Čechů tvrdí, že jsou ochotni akceptovat 75 % ekonomických, kulturních či sociálních změn, které by vyžadovalo masivní zavedení ekologických řešení. Ovšem s jasnými podmínkami: žádná zdravotní rizika, ekonomická únosnost a prokázaná užitečnost řešení. Ve světě panuje ještě větší konsensus: 6 z 10 respondentů uvedlo, že by byli ochotni přijmout až 90 % potřebných změn.
Co jsme ochotni udělat?
Postoje lidi k řešení klimatické krize jsou v jednotlivých zemích velmi rozdílné. Například 70 % Francouzů je údajně ochotných snížit spotřebu masa, 51 % souhlasí s tím, že budou pít pitnou vodu získanou recyklací z čistíren odpadních vod a 68 % by na dálnicích snížilo maximální rychlost ze 130 na 110 kilometrů za hodinu.
Polovina českých respondentů tvrdí, že jsou ochotni akceptovat tři čtvrtiny změn, které by ekologická transformace přinesla. S ochotou lidí aktivně se na změnách podílet zcela nekoresponduje fakt, že když vypočítávají, která opatření jsou sami ochotni udělat nebo už je dělají, uvádí primárně třídění odpadů. To je nesporně potřebné a žádoucí, ale samo o sobě to jistě stačit nebude. Ve všech dalších oblastech jsme v ochotě pod celoevropským i celosvětovým průměrem.
