Zima bez sněhu? Do budoucna pravidlem…
Rytmus čtyř ročních období se vlivem klimatických změn mění. Žijeme v nejdelší epizodě sucha, zimy budou v budoucnu kratší a léta naopak delší.
Modely vývoje klimatu ukazují, že postupné ubývání sněhu na českém území je dlouhodobý trend.
Poslední opravdu studenou zimu zažila Česká republika v roce 2006. Hned ta následující byla naopak vůbec nejteplejší v historii měření. Výjimečně teplé byly i zimní měsíce v letech 2014, 2015 a 2016. Růst naměřených teplot už je statisticky významný. A podle klimatologů je právě zimní období tím, kdy se u nás celosvětová změna podnebí projevuje nejvýrazněji.
Mírné zimy ve střední Evropě jsou čím dál běžnější. Svůj vliv zde sehrává také oceánského podnebí, pro které jsou mírné zimy s nadbytkem srážek typické, na rozdíl od kontinentálního podnebí, který se vyznačuje velmi studenými zimami. V celé Evropě zažíváme výrazné oteplování všech ročních období a na zimě je to v našich podmínkách nejvíce znát, zvlášť v nižších polohách.
Nedostek sněhu bude mít dopad pro zemědělce a jejich úrodu
Obecně je pro průběh roku nepříznivé, když začínáme rok bez sněhu a bez dosycení půdy. Naše krajina je na sněhu dost závislá, protože i u běžného léta není v krajině dost vody na to, aby stačila vegetaci. Příroda se spoléhá na zásobu vody v půdě, která tam má být ze zimních a jarních měsíců. Když je zásoba nižší, systém je zranitelnější, protože sucho může přijít dřív a může trvat delší dobu, což samozřejmě uškodí zemědělcům.
Nedostatek sněhu v nížinách ohrozí úrodu jednak nedostatkem vláhy – tající sníh je klíčový pro doplňování zásob podzemní vody pro půdní vláhu – a také tím, že rostliny začínají rašit dříve a sníh je neochrání před jarními mrazy.
Chybí sníh, bude chybět voda…
Celkové zásoby vody ve sněhu jsou letos v porovnání s loňskem přibližně desetkrát nižší. Letošní zima je sice srážkově bohatá, ale teplotně nadprůměrná, proto v České republice nemáme žádnou výraznou rezervu vody ve sněhové pokrývce. Voda ze srážek odtéká v potocích a řekách z krajiny. To je nezvyklé. V řekách teče více vody, než bychom v únoru čekali, ale je to voda, která z území měla odtékat v březnu či dubnu. Tím, že je tepleji, se navíc podstatná část srážek i odpaří. A to, co momentálně odtéká, je voda, která nám může v květnu či v červnu chybět.
Vodohospodáři už teď začínají v nádržích zadržovat vodu více, než je v zimě obvyklé, a to je správně. Při současném průběhu počasí v Česku nám voda v krajině nebude stačit na všechny naše potřeby. Je nutné začít s vodou šetřit už teď. Mírné snížení průtoků a vyšší úroveň zadržení v nádržích vodní toky nepoškodí. Zemědělci i vinaři pracují s půdou takovým způsobem, aby ji co nejméně obraceli a vystavovali vysušováním.
Přestože letošní zima nepřinesla a už nejspíš ani nepřinese moc sněhu, stále nás ještě mohou zachránit dubnové či květnové srážky. Nicméně celkově se nám mění charakter klimatických podmínek v Česku a my se tomu musíme podřídit.
