Peruánci se vrací ke starodávným zemědělským metodám svých předků
Před 3000 lety byly na vysokých pláních peruánských And vynalezeny geniální zemědělské postupy, se kterými neznámá kultura Předkolumbovské Ameriky dokázala čelit povodním i úmornému suchu.
Metoda Waru Waru ochrání úrodu
Na území dnešní Bolívie a Peru byla po staletí úspěšně využívána lidmi metoda Waru Waru nebo také Camellones. Tato metoda spočívá v budování vyvýšených záhonů obklopených vyhloubenými kanály. Ty slouží k zavlažování v časech sucha i odvodňování v době povodní. Také chrání půdu před erozí v důsledku povodní.
Tímto způsobem se v minulých dobách hospodařilo na 205 000 akrech země v okolí jezera Titicaca v nadmořské výšce téměř 4 000 metrů nad mořem. Archeologové jsou přesvědčeni, že metoda Waru Waru byla speciálně vyvinuta k tomu, abych chránila úrodu před nepříznivým počasím jako suchem, mrazem i velkou vodou. S příchodem Evropanů do Jižní Ameriky však upadla v zapomenutí.
Užitek i pro dnešní farmáře?
V roce 1981 Clark Erickson z Univerzity v Illinois jako první pochopil archeologický význam této metody. Zároveň přemýšlel, zda by nemohla sloužit k užitku i dnešním farmářům, stejně jako jejich předkům před staletími. Erickson začal proto obnovovat některé z těchto vyvýšených záhonů. Za pomoci tradičních andských nástrojů pak místní farmáři sázeli na tato experimentální políčka tradiční plodiny jako brambory, quinou a canihuu. Záhy zjistili, že s metodou Waru Waru dosahují například trojnásobných výnosů brambor než předtím. Dařilo se jim dokonce více než těm, co svá pole chemicky hnojili.
Metoda Waru Waru se osvědčila i jinak. V roce 1983 voda zadržená v obnovených kanálech zavlažila vyvýšené záhony během úporného sucha, které zničilo běžná pole v okolí. O tři roky později vyvýšené záhony jako jediné v kraji odolaly těžkým záplavám.
K dnešnímu dni se v Peru podařilo zrekonstruovat 3 700 akrů s vyvýšenými záhony. Peruánské ministerstvo zemědělství uznává tuto prastarou metodu a podporuje její znovuzavádění formou půjček.
