K energetické soběstačnosti čistíren odpadních vod může přispět gastroodpad
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování své energetické soběstačnosti. Některé společnosti situaci řeší například vybudováním fotovoltaické elektrárny v blízkosti svých provozů. Alternativní způsob zisku energie aktuálně testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci se zaměřili na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn.
Jen v roce 2020 v Česku podle odhadu odborníků vzniklo více než 970.000 tun gastroodpadu. Proces zpracování ale má svá specifika. „Složení se každý den mění v závislosti na tom, jaké pokrmy zrovna restaurace uvaří. Jídlo také obsahuje bílkoviny a různá koření, které mohou proces fermentace výrazně ovlivnit,“uvedl Pavel Suchý z fakultního ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky.
Vědci se proto rozhodli gastroodpad zkombinovat s čistírenskými kaly, které vznikají v množství několika set tisíc tun ročně a procesu fermentace udržují stabilitu.
Spojení s gastroodpadem umožní získat více energie. „Odpad z restaurací je bohatý na lipidy a sacharidy, které jsou v procesu fermentace nejvhodnějším substrátem pro tvorbu bioplynu. Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ uvedl Suchý.
Pro zpracování čistírenských kalů i gastroodpadu je zapotřebí speciální oprávnění. „V obou případech se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětlil Suchý.
Vědci spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně.„V laboratoři budeme testovat různé poměry odpadního kalu a gastroodpadu. Budeme zkoušet také různé teploty při procesu anaerobní fermentace, abychom zjistili, které podmínky jsou pro produkci bioplynu – konkrétně biometanu – nejvhodnější,“ řekl Suchý. Zájem praxe o nové technologie v oblasti zpracování odpadů je podle Suchého velký. Výsledky výzkumu budou vědci znát na konci roku.
Zdroj: Mendelova univerzita v Brně
